Deficit státního rozpočtu na konci května dosáhl 170,2 miliardy korun, což je výrazný nárůst z dubnových 106,1 miliardy. Meziročně se příjmy zvýšily o 5,7 %, výdaje vzrostly o 4,7 %.
Deficit státního rozpočtu České republiky v květnu 2026 vzrostl na 170,2 miliardy korun, což představuje značný nárůst z dubnových 106,1 miliardy. Tento údaj byl zveřejněn Ministerstvem financí, které zároveň podotklo, že prohloubení schodku je v tomto měsíci obvyklé. Letošní květnový deficit je však nejnižší od roku 2020 a zároveň šestý nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. V loňském roce se na konci května schodek nacházel na úrovni 170,5 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy v letošním roce vzrostly meziročně o 5,7 procenta na 818,4 miliardy korun. Tento nárůst byl především důsledkem vyššího daňového inkasa a zvýšených příjmů z Evropské unie. Naopak výdaje se meziročně zvýšily o 4,7 procenta a dosáhly 988,6 miliardy korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že deficit za prvních pět měsíců roku odráží tradiční květnový výkyv, kdy v rozpočtu chybí kvartální daňové příjmy a naopak se koncentrují velké výdaje, jako jsou zálohy pro regionální školství.
Ministryně Schillerová dále zdůraznila, že se v rozpočtovém saldu projevuje investiční aktivita státu. Kapitálové výdaje byly meziročně navýšeny o více než patnáct miliard korun, přičemž tyto prostředky byly směřovány zejména do dopravní infrastruktury prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a do modernizace armády.
Mezi daňovými příjmy nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se meziročně zvýšilo o 13,1 procenta na 54,9 miliardy korun. Příjmy z daně z příjmu fyzických osob dosáhly 72,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8,5 procenta. Tento růst je podle ministerstva financí způsoben zejména zvyšováním platů a mezd. Na povinném pojistném stát meziročně vybral o 6,5 procenta více, což celkově činí 351,3 miliardy korun.
Růst platů a mezd se projevuje také ve vyšším výběru povinného pojistného, kde se podílí i růst minimálního vyměřovacího základu živnostníků. Ten byl zvýšen ze 35 na 40 procent průměrné mzdy, avšak Sněmovna schválila vrácení základu na loňskou úroveň. Přeplatky z prvních měsíců roku budou následně vráceny živnostníkům. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát vybral 169,8 miliardy korun, což je o 4,4 procenta více než loni. Spotřební daně přinesly do státního rozpočtu 67 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 3,2 procenta.
Nejrychleji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů, který se zvýšil o 7,1 procenta na 33,6 miliardy korun. Prominutí části spotřební daně na naftu, ke kterému vláda přistoupila v reakci na konflikt na Blízkém východě, se podle ministerstva financí projeví až v dalších měsících. Celkově stát vyplatil na sociální dávky a další výdaje, což dále ovlivňuje celkovou bilanci státního rozpočtu.
