Vedení ČEZ připravuje ambiciózní plán na rozdělení firmy a její zestátnění. O osudu transakce, která má hodnotu stovek miliard korun, rozhodne úzká skupina investorů.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na dubnovém briefingu k předkládanému bodu na letošní valnou hromadu ČEZ oznámil ambiciózní plán na rozdělení firmy a její postupné zestátnění. O osudu transakce, která má hodnotu až 300 miliard korun, rozhodne pouze třicet největších investorů. Mezi nimi figurují draví finančníci a vlivní politici, kteří potvrzují zákulisní dohody o rozdělení moci.
Valná hromada polostátní elektrárenské společnosti ČEZ se letos konala dříve, než bývá zvykem. Rychlost je klíčová, neboť vedení firmy, v čele s Benešem, připravilo velký plán transformace, který má za cíl zestátnit výrobní část firmy za její vlastní peníze. V praxi to znamená vyplatit třicet procent menšinových akcionářů, přičemž minimálně 20 procent z nich by mělo být přesvědčeno k dobrovolnému prodeji svých akcií.
Vedení ČEZ se inspiruje u francouzské elektrárenské společnosti Electricité de France (EDF), která byla zestátněna v roce 2023. Tehdy vláda připlácela k tržní ceně akcií EDF 52 procent. Při současné ceně akcií ČEZ, která činí 1263 korun, by tedy cena za akcii mohla dosáhnout až 1920 korun. Celkové náklady na takové zestátnění by pro ČEZ představovaly více než 300 miliard korun.
Podle Benešových slov se nejdříve do nové dceřiné firmy s názvem DSZS převedou veškerá aktiva, která nesouvisí přímo s výrobou elektřiny. Tato dceřiná firma zahrnuje prodej, distribuci a obchodování s elektřinou, přičemž se na celkovém ukazateli EBITDA (provozní zisk před odpisy, daněmi a úroky) podílela téměř dvěma třetinami. V loňském roce dosáhl provozní zisk ČEZ 137 miliard korun, což znamená, že část, která bude převedena do dceřiné firmy, představuje přibližně 100 miliard korun.
Soukromým investorům se však bude nabízet pouze 49 procent dceřiné firmy, zatímco stát si ponechá kontrolu prostřednictvím zbývajících 51 procent. Nová firma má být založena ještě letos, přičemž podíly by se měly do ní přesunout v první části příštího roku. ČEZ si stále ponechává otevřené možnosti prodeje podílu, a to od vstupu na burzu primární emisí akcií (IPO) až po prodej zahraničním investorům, jako jsou velké penzijní fondy, nebo výměnu akcií se současnými menšinovými akcionáři.
Mezi klíčovými akcionáři hrají významnou roli finančníci, jako je Pavel Tykač a skupina kolem investora Michala Šnobra. Šnobr opakovaně zdůraznil, že existuje koalice, která dohromady ovládá více než 10 procent akcií ČEZ. Bez souhlasu této skupiny se však další kroky v rámci plánované transformace nebudou moci uskutečnit.