V Arménii se 4. června konají volby, které mohou změnit směřování země k EU. Premiér Nikol Pašinjan se snaží udržet moc, zatímco opozice kritizuje jeho kroky v konfliktu s Ázerbájdžánem.
Arménie se připravuje na klíčové volby, které se uskuteční 4. června 2023. V těchto volbách se rozhodne nejen o složení parlamentu, ale také o budoucím směřování země, které může ovlivnit její vztah s Evropskou unií. Premiér Nikol Pašinjan, který je u moci od roku 2018, se snaží udržet svou pozici, přičemž v poslední době se potýká s kritikou ze strany opozice.
Politická situace v Arménii je komplikovaná, zejména v kontextu nedávného konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Po loňském podpisu mírové deklarace mezi Jerevanem a Baku se zdálo, že se situace stabilizuje. Nicméně, v předvolební kampani se téma znovu objevuje a opozice zpochybňuje Pašinjanovy rozhodnutí a mírové procesy. „Opoziční strany se sice tváří, že mír podporují, ale jejich skutečné úmysly mohou vést k přehodnocení mírové dohody, což by mohlo vyústit v další konflikt,“ upozornil Pašinjan.
Enkláva Náhorní Karabach byla dlouho pod kontrolou etnických Arménů, avšak v roce 2023 Ázerbájdžán porušil předchozí příměří a provedl ofenzivu, která vyústila v násilné vysídlení 120 tisíc etnických Arménů. Tato situace vyvolává obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi a z možného odklonu Arménie od evropských integrací.
V opozici se objevují silné osobnosti, které usilují o Pašinjanovu rezignaci. Exprezident Robert Kočarjan, jenž se uchází o přízeň voličů se svou Aliancí Arménie, ostře kritizuje současnou vládu za její selhání v konfliktu a za ztrátu území. „Ti, kteří jsou zodpovědní za smrt tisíců našich hrdinů a za kapitulaci Arcachu, musí být pohnáni k odpovědnosti,“ prohlásil Kočarjan. Jeho slova ukazují na rozdělení v arménské společnosti a na rostoucí napětí v předvečer voleb.
Volební výsledky mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro vnitřní politiku Arménie, ale také pro její zahraniční vztahy, především s Evropskou unií. Pokud by se opozice dostala k moci, mohlo by to znamenat změnu v dosavadním kurzu země a potenciální ochlazení vztahů s EU, které v posledních letech hrály klíčovou roli v arménské politice. Arménie se nachází na křižovatce a volby 4. června budou rozhodujícím momentem pro její budoucnost.