Americké síly v neděli zaútočily na íránské radarové stanice v reakci na útoky Teheránu. Konflikt se vyostřil, přestože mezi státy platí křehké příměří.
Americká armáda v neděli oznámila, že provedla údery na íránské radarové stanice a řídící centra bezpilotních letounů v oblasti Goruk a na ostrově Kešm. Tyto údery byly zdůvodněny údajnými „agresivními kroky Teheránu“, které ohrožovaly americké zájmy v regionu.
Íránské revoluční gardy reagovaly prohlášením, že jejich letectvo zaútočilo na neupřesněnou leteckou základnu, kterou považují za zařízení využívané při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Obě strany se vzájemně ostřelují, ačkoli mezi nimi platí příměří podepsané v dubnu tohoto roku.
Podle zprávy oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) byl během víkendových incidentů sestřelen americký dron MQ-1, který operoval nad mezinárodními vodami. V reakci na tento incident americké stíhačky zničily íránskou protivzdušnou obranu, pozemní řídící stanici a dva jednorázové útočné drony. CENTCOM potvrdilo, že při těchto úderech nebyl zraněn žádný americký vojenský personál.
Íránské síly v pondělí opět reagovaly a prohlásily, že zaútočily na základnu, kterou americká armáda údajně používá k útokům na íránské území. Přesné místo této základny však nebylo upřesněno. Zároveň kuvajtská armáda oznámila, že čelila útokům dronů a raket, což vyvolalo otázky, zda byl Kuvajt přímo terčem útoku, nebo zda pouze sledoval vývoj situace.
Podle zpravodaje ČT, Andrease Papadopulose, obě strany zdůvodňují své vojenské akce obranou svých zájmů a vojenských prostředků, aniž by přímo hovořily o nutnosti zaútočit. Tento vývoj je hodnocen jako nikoliv eskalační, což naznačuje, že ani jedna strana nehodlá situaci dále vyhrocovat.
Konflikt mezi USA a Íránem se vyostřil také minulý týden, kdy Írán zaútočil na americkou leteckou základnu v reakci na údery amerických sil zaměřených na íránské operace dronů v blízkosti Hormuzského průlivu. Tento region je klíčový pro mezinárodní dopravu ropy a jakékoliv napětí zde může mít dalekosáhlé důsledky pro globální trhy.
Od 8. dubna platí mezi USA a Íránem křehké příměří, o jehož případném prodloužení se stále jedná. Teherán zablokoval část dopravy přes Hormuzský průliv jako reakci na americko-izraelské útoky, čímž podtrhuje důležitost této oblasti pro světovou ekonomiku.
