Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích. Cílem je posílit bezpečnostní záruky v rámci NATO.
Spojené státy americké se podle zprávy listu Financial Times (FT) dostávají do fáze zvažování rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou členy NATO. Tato iniciativa má za cíl ujistit spojence, že omezení konvenční vojenské podpory ze strany USA neoslabí bezpečnostní záruky, které mají v rámci aliance. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní již vyjádřily země jako Polsko a některé pobaltské státy.
Podle zdrojů FT by tento krok umožnil rozmístění amerických letounů dvojího určení na více evropských základnách. Tyto letouny jsou schopné nést jak konvenční, tak jaderné zbraně, čímž by mohly v případě potřeby provést jaderný útok. Tato jednání probíhají v přísné důvěrnosti a není jisté, zda povedou k nějakým změnám v dohodách o sdílení jaderných zbraní mezi členskými státy NATO.
Současný program sdílení jaderných zbraní NATO zahrnuje Belgie, Itálii, Německo, Nizozemsko, Turecko a Velkou Británii, kde americké letouny dvojího určení mohou být rozmístěny. Tyto zbraně jsou pod americkou ochranou, přičemž Washington si vyhrazuje jediné oprávnění k jejich nasazení. Zájem o další základny pro americké jaderné zbraně vyjadřují i země na východním křídle NATO, přičemž Polsko a pobaltské státy se v minulosti vyjádřily k tomuto tématu i veřejně.
Podle FT byl zájem některých spojenců o rozmístění letounů schopných nést jaderné zbraně urychlen ruskou invazí na Ukrajinu a opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina o jaderných schopnostech jeho země. Tyto faktory vyvolávají obavy v rámci NATO a podporují diskusi o potřebě posílení jaderných záruk v Evropě.
Je tedy patrné, že situace v Evropě se vyvíjí a s ní i strategické úvahy USA a jejich spojenců. Zatímco jednání o rozmístění jaderných zbraní probíhají, zůstává otázkou, jaké konkrétní kroky budou podniknuty a jaký bude jejich dopad na bezpečnostní situaci v regionu.
